Každý žák čtyřletého a osmiletého studia je povinen zpracovat seminární práci na zadané téma.
Přihlásí-li se žák k maturitní zkoušce formou obhajoby maturitní práce, bude mu jako téma maturitní práce zadáno téma jeho práce seminární, pokud byla tato práce ve stanoveném termínu v semináři úspěšně obhájena.
Seminární práce se zadávají ve třetím ročníku, resp. v septimě během října a listopadu. Žák do přihlašovacího formuláře vyplní téma práce. Vedoucí práce doplní předmět, v němž bude práce klasifikována, a obojí potvrdí podpisem.
Nabídka témat je k dispozici na webech jednotlivých předmětových komisí; přehled odkazů zde bude zveřejněn do konce října. Žák může vybranému vedoucímu také navrhnout téma dle svého zájmu; vedoucí je oprávněn téma potvrdit, upravit či zcela zamítnout.
Počet seminárních prací na jednoho vyučujícího je interním předpisem omezen; nemůže-li vyučující žáka přijmout, musí si žák zvolit vyučující jiného, popř. se může obrátit na předsedu příslušné předmětové komise, který je v takovém případě oprávněn i povinen vedoucího seminární práce stanovit.
Zadané téma lze později v odůvodněných případech změnit (upravit, upřesnit) jen se souhlasem vedoucího práce. Vedoucího či předmět práce lze v odůvodněných případech změnit jen se souhlasem zástupce ředitele školy.
Úprava seminárních prací, obsah úvodního prohlášení, vzhled titulní stránky a pravidla pro citování pramenů či literatury se řídí týmiž pravidly jako úprava prací maturitních, viz část Maturity. Tam je také připraven přehled základních typografických pravidel, která je nutno respektovat.
Metody práce i formální zvyklosti se v jednotlivých oborech mohou lišit; příslušné informace získají žáci v seminářích. Pro práce z přírodovědných oborů (fyzika, chemie, biologie), matematiky a informatiky je kurs psaní odborných prací zařazen do výjezdového semináře; prezentace jsou k dispozici na webu Jana Voženílka. Pro autory prací z dějepisu a společenských věd je připraven návod na stránkách předmětové komise dějepisu.
První kontrola seminární práce vedoucím probíhá nejpozději v červnu během třetího, resp. sedmého ročníku studia. Vedoucí posoudí rozpracovanou práci a dá pokyny pro její pokračování.
Během října čtvrtého, resp. osmého ročníku studia posoudí vedoucí seminární práce předložený text a dá pokyny pro dokončení práce.
Žák odevzdá seminární práci nejpozději v termínu stanoveném harmonogramem školního roku. Výjimky je ze závažených důvodů oprávněn stanovit vedoucí seminární práce; podmínky stanovují Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků.
Obhajoby prací v semináři probíhají během prosince a počátkem ledna. Je nanejvýš vhodné, aby se obhajob zúčastnili žáci jak maturitního, tak i předmaturitního ročníku semináře a také všichni členové dané předmětové komise; kdokoliv z přítomných může přednést své otázky, náměty či připomínky. Diskusi moderuje předseda předmětové komise či jím pověřený vyučující.
Na základě předložené práce a její obhajoby stanoví vedoucí práce klasifikaci seminární práce, která bude jako dílčí známka započtena do klasifikace příslušného předmětu (uvedeného v zadání seminární práce). Dodrží se přitom všechna ustanovení uvedená v dokumentu Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků.
Veřejné prezentace vybraných seminárních prací probíhají zpravidla na přelomu ledna a února. Konečný výběr prací stanoví zástupce ředitele školy s přihlédnutím k návrhům předsedů předmětových komisí.
Téma úspěšně obhájené seminární práce vypíše ředitel školy autorovi/autorce práce (v případě zvolení profilové maturitní zkoušky formou obhajoby maturitní práce) jako téma maturitní práce. Podrobnosti o maturitních pracích (vč. závazných, školským zákonem či vyhláškou o maturitních zkouškách stanovených termínů) jsou zde.
Autoři úspěšně obhájených seminárních prací jsou vyzýváni, aby práci předložili v SOČ. Práce, obhajované v SOČ, budou při obhajobě maturitních prací v hodnocení zvýhodněny.